Změnila jsem svůj život minimálně o 180 stupňů a země se točí dál. Moře si šumí svůj blues, slunce se válí mezi mraky a písek pořád škrábe mezi půlkami, když se holka se soumrakem zvedne z pláže, aby utekla komárům. Po třech týdnech intenzivního tréninku si víc než jako jogínka připadám jako vojanda v námořní akademii. Tělo mi sílí. Kdyby mi do cesty spadla palma, zvednu jí jednou rukou. Duše mi šílí. Postrádá něžnou, ladnou, ženskou stránku jogové praxe. Za pár dní budeme v cíli. V neděli se naše mezinárodní skupina rozletí do všech stran a zmizí podobně jako ohňostrojové rachejtle na noční obloze. Mluvě o noci, dneska po setmění budou na pláži promítat Pí a jeho život. Na vzdory všem stižnostem jsem ráda, že jsem svůj svět obrátila vzhůru nohama! Život je to nejlepší, co se člověku po narození může stát.