Byla jsem v životě na víc než stovce masáží všech možných druhů. Od sportovní a švédské přes ajurvédskou a arabskou po shiatzu a fyzioterapeutickou. Zpočátku mi cizí doteky nebyly příjemné a trvalo několik hodin, než jsem dokázala tělo uvolnit a přijít masážím na chuť a opravdu si je užít. Časem jsem se naučila s maséry komunikovat a říct si o vhodnou intenzitu nebo poukázat na bolavá místa. Až dnes jsem prožila masážní orgasmus a to jsem nebyla na tantrické seanci! Hodina thajské masáže za 300 bahtů (necelé dvě stovky korun) byla navíc tou historicky nejlevnější ze všech výše uvedených.
Mám pocit, že jsem se znovu narodila. slyšela jsem křupnout snad všechny svoje klouby. v prstech, v kolenou, v loktech a na páteři po celé její délce, což je v mém případě opravdu dlouhá řada obratlů. Když mi luplo v lokti, zkusila jsem potají zvednout ruku a zamávat prsty, protože jsem si myslela, že se musel zlomit. Nebolelo to, jen ten zvuk i pocit byly tak nezvyklé, že mi to nedalo. Není zlomený a i kolena drží. Celé tělo zůstalo pohromadě a já se cítím lehká a zdravá. Byly chvíle, kdy jsem bolestí zatínala zuby a v duchu tu paní prosila, ať už přestane. Byla to maličká thajka se svalnatým tělem a několika chybějícími zuby. Vzhledem připomínala šampiónku muay thai, ale kdykoli na mě lámanou angličtinou promluvila, byla neskutěcně nězná a milá. Když se mnou skončila a já se pomalu vracela do svého těla, uvařila mi čaj. Silný, zelený a chutný. Seděly jsme pak vedle sebe na dřevěném pódiu a mlčely. Na čele se jí blýskaly kapičky potu a v očích byla vidět zasloužená úleva po dobře odvedené práci. Po chvíli se mě kadencí oznamovací věty zeptala, jestli cvičím jógu. Přitakala jsem a polichoceně se usmála. V kapse mě hřeje z rána ještě horký certifikát čerstvé učitelky jógy. Ptala se dál, tentokrát, jestli umím masírovat. Vrátila jsem jí kompliment slovy: neumím, ale chtěla bych se učit od vás! Jste masérská bohyně. Usmála se, odhalujíc nepravidelnou řadu zkažených zubů. Učila se ve Wat Pho – masérské škole v Bangkoku – vyhlášeném to místě. Měsíc studia a dlouhá léta praxe. Řekla jsem jí, že přemýšlim o škole v Chiang Mai. Zavrtěla hlavou, že tam nikdy nebyla a podotkla, že tam hodně farangů (tak říkají thajci cizincům) jezdí na kurzy. Wat Pho je dražší, ale pro mě v tuhle chvíli jasná volba. Chci se učit to, co tahle paní umí. Marketing v praxi, aneb word of mouth je v mých uších tou nejlepší reklamou, vyzkoušenou na vlastní kůži, doslova.
Až vyrostu, chci být tou, která pomáhá lidem najít radost z pohybu v jogových asánách, zklidnění v dechových cvičeních a meditaci a v neposlední řadě úlevu po masáži. Rezervace od řijna 2013)
HAPPY GO LUCKY 