Pipina na Phi Phi

image

Bude to tak 12 let zpátky, kdy jsem o Phi Phi slyšela poprvé. Studovala jsem lingvistiku a podržtaškovala u filmu, kde měla moje světaznalá šéfová na ploše počítače fotku z dovolené. Bílý písek, azurové moře, zvláštně tvarovaná loďka s barevnou stužkou a skála rostoucí z vody. Ráj na zemi a vrchol mé dosavadní exotické představivosti. O Thajsku jsem tehdy věděla jen to, že líbání s prostitutkou je dražší než sex, ale jinak že je tam všechno levný a krásný. Snila jsem o tom, že tam jednou pojedu taky. O pár let později jsem jméno ostrova viděla na letáku za výlohou Čedoku. All inclusive pobyt na Phi Phi za akční cenu v doprovodu obrázku, který jsem tenkrát málem vykoukala z plochy. Ráj dobyt davy, před pikolou za pikolou raz, dva! V tu chvíli už nebylo o co stát. Phi Phi ale evidentně chtělo mě. Dneska tu stojím na molu a pozorujíc desítky lodí, které denně přivážejí stovky turistů, si říkám, kam se všichni ti lidé vejdou? Do hotelů, hostelů, bungalovů a nocleháren? Do barů, restaurací a na pláže včetně té, kde se točil stejnojmenný film? Přesně tam, protože kdo by nechtěl do ráje? Na Phi Phi je pořád písek jemný jako samet a moře modré jako z nebe. Hledáček foťáku stále umí najít místa, která se přes zimu hodí na plochu. Všechno je relativní a všechno je, jak má být. Lingvistiku jsem dostudovala, u filmu jsem předala tašku dál a představa ráje mi zůstala, jen se posunula z plochy do nitra. Pipina si na Phi Phi měla uvědomit, že krásu si nosí v sobě a dokud jí má s kým sdílet, je ta nejšťastnější holka na světě.
Sny se plní. S hlubokou pokorou k vesmíru přeju svým kamarádům smělé denní snění ke splnění.

Author: Princka*Ta

Princka. Romantická realistka.