Kávová příchuť čínské byrokracie

Cestovní horečka

 

image

Po týdnu v Bangkoku jsem si zašla na kafe. Po týdnu, co ho nevařím, mi ta vůně chyběla. Navíc jsem si chvilku klidu u šálku kávy zasloužila. Celé dopoledne jsem totiž strávila na čínské ambasádě žádajíc o vízum do jejich velké a mocné země. Čínská ambasáda v Čechách mi vízum elektronicky nevystaví, tak mi nezbylo, než se na 4 hodiny upíchnout do fronty v Bangkoku. Podle instrukcí na webovkách jsem si naivně myslela, že to je otázka 5 minut a tak jsem tam šla v teplákách a s jógamatkou, že ještě stihnu ranní lekci. Žádost ve formě 2 formulářů o celkem 6 stranách jsem měla vyplněnou včetně přilepené podobenky. Bohužel až na místě odhalí, že jako bonus požadují kopie všeho nemožného a tak jsem v tom místním horku lítala od čerta k ďáblu, abych jim to poskládala na hromadu a předala spolu s pasem na 7 dní k vyřízení. Do akce se zapojila i Mysa Berkova ze Srí Lanky, aby mi mailem poslala smyšlenou rezervaci letenky. Má v tom praxi, neb sama takhle skáče, jak v Colombu na imigračním pískají. Je s podivem, že úřady obou výše zmíněných zemí a jistě mnoha dalších chtějí vidět zakoupenou letenku dřív, než vlípnou do pasu povolení ke vstupu případně pobytu. Co kdyby ho nevydali? Hádat se s nima o tom, jestli byla dřív slepice nebo vejce, by mohlo příště vyplnit hodiny čekání. To je v Bangkoku nepochopitelně podmíněno vyzvenutím pořadového čísla z turniketu, jaké mají v bankách. Marně jsem pak hledala svítící tabuli, kde by se ta čísla s cinknutím měnila. Nebyla tam, takže vládla anarchie. Naštěstí se ale asiati neřídí českým lidovým rčení “silnější pes mrdá”, a tak mě s úklonem hlavy a dlaněmi spojenými před srdcem pouštěli rovnou k okýnku, když jsem se po už potřetí vracela z internetové kavárny nebo copy centra s dalším nezbytným leč fiktivním dokumentem nejistá si už ani tím, jestli tam ještě chci jet. 11.4. mi mají vrátit můj cestovní doklad a do té doby můžu trhat okvětní lístky orchidejí nebo jasmínu s otázkou – dostanu ho, nedostanu ho? Naštěstí našla jsem si místo, kde se dobře čeká (a nekouří). Cafe Bicycle není tradiční thajská kavárna, ale po třech měsících v Asii už zdaleka neohrnuju nos nad západními vlivy a nechávám chutné kapučíno spláchnout své dopolední utrpení.

 

Advertisements

One thought on “Kávová příchuť čínské byrokracie

  1. Hello blogger, i must say you have hi quality posts here.
    Your blog should go viral. You need initial traffic only.
    How to get it? Search for; Mertiso’s tips go viral

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

w

Connecting to %s