Když mi před lety diagnostikovali chronický únavový syndrom, konečně jsem měla aliby pro častou potřebu jít si kolem čtvrté odpoledne ducnout. Wikipedie uvádí, že vzhledem k neznámé etiologii spočívá diagnóza především ve vyloučení všech známých příčin. Potvrdilo se tak, že nejsem líná ani drogově závislá, ale jsem asi koala, která hodně spí, protože musí šetřit energií, neb si oblíbila málo výživnou stravu, která je navíc lehce toxická. Světlé chvíle přicházely vždy z jara, kdy jsem držela tří týdenní očistu Dr.Joshiho, při níž se vynechají sacharidy, lepek a laktóza a tělo i duše se změní k nepoznání. Čistá pleť, jiskřivý pohled, úbytek váhy a hlavně pohodlí ve vlastní kůži. Vydržet to není utrpení, ale je to nezvyk, který se krotí vůlí a tu já mám bídnou, když jde o jídlo. Miluju švýcarské čokoládové koule v červeném obalu a velkém množství, makové koláče a taky čerstvý cheba s máslem. Proto, ačkoli jsem chtěla, nikdy jsem se v lati neudržela, a opět usínala jako narkoleptička pomalu na každém sofa i lavičce. Mám endokrinní poruchu, hemoglobinu nemám na rozdávání a imunitní anarchie mi nahradila systém. Ten je teď plonkový, a tak ho zkouším vnést do svých stravovacích návyků, protože šaty sice dělají člověka, ale tělo je domov pro duši a čím jsem starší, tím víc si uvědomuju, jak důležité je zdravé tělo. Bez zvláštní náklonosti ke stejnojmenné televizní show souhlasím, že jsme to, co jíme. Nechci se jednou probudit a vzpomínat na doby, kdy jsem mohla svobodně dělat cokoli, protože jsem měla v těle oporu. Vědomě se tímto prohřešuju proti životu v přítomném okamžiku, ale neubráním se motivaci budoucností. Teď a tady je mi totiž líp v baru nad drinkem, v kině s popcornem nebo s čokoládou u knížky než při 10.kilometru v běžeckých botách. Druhý den mi ovšem bude líp ve sportem unaveném těle než s kocovinou za krkem a pneumatikou kolem pasu. Nehledě na to, že jóga se mi cvičí líp, když je tělo jen napůl plné, než když se břicho zmítá v křečích.
Tenhle týden jsem zkusila 3 novinky. Všechny velmi snadné na přípravu, cenově přijatelné a chutné, opravdu.
1. Improvizace v podobě nápoje z listového špenátu, banánu a drcených lněných semínek. Improvizace proto, že místo špenátu měl být kale (v překladu kapusta, leč ne ta naše kulatá kapusta, ale její divoká varianta, kterou tu neumím sehnat). Ostře zelená barva, banánová chuť a vlna energie na celý den.
1 banán
3 hrsti opraných špenátových listů
3 lžičky drcených lněných semínek
2 dcl čisté vody
V mixéru smíchané do jemna. Konzistence závisí na množství vody
2. Grilovaná růžičková kapusta s kokosovým mlékem a zázvorem. Kombinace sporáku a trouby, ale rychlá příprava a chuť v porovnání s předchozí zkušeností s kapustovými kuličkami až gurmánská. Recept v angličtině. Některé ingredience jsem nahradila jinými, v mé kuchyni dostupnými a fungovalo to. Místo agáve javorový sirup. Místo rýžového octa citrón a místo zázvoru sušený galangal.
3. Ovesné sušenky podle receptu, který mi byl v prohlížeči nejsympatičtější. Po chvíli zaváhání, kdy těsto připomínalo spíš sypké müsli, se nakonce upekly konzistentní placky.
HAPPY GO LUCKY 