Síla májové lásky

Jóga, Zdraví, Život

Po dlouhé době jsem dnes ráno cvičila první sérii Ashtangy a dost jsem se zapotila. Sled asán si pamatuju jako vyjmenovaná slova, ale tělo jim odvyklo a já s překvapením zjistila, jak těžké je to, co se při pravidelném opakovaní zdá tak snadné. Jógu cvičím denně, leč nedržím se strikně první série a přikláním se k sestavám, které jsem posbírala od učitelů vinyasy flow a sama učím na lekcích. Poté, co jsem loni absolvovala intenzivní měsíční učitelský kurz ashtangy v Thajsku, byla jsem fyzicky unavená jako 13 koťat najednou. Nemohla jsme se dočkat, až si do vlastní praxe přidám více něhy, protože ačkoli jsem byla schopná usnout s nohama za hlavou, chyběla mi ladnost přechodů mezi asánami, která připomíná tanec. Zanevřela jsem na ashtangu a vracela se k ní jen sporadicky. Paradoxně vždy, když mi chyběla disciplína a klid. Po dnešním cvičení jsem si znovu potvrdila, že základ mé praxe stojí na první sérii, a že ji skrze nenávist k rutinnímu opakování a stereotypu vlastně ze srdce miluju. Cítila jsem se skvěle a to nepopírám, že jsem trpěla. Pot mi na čele vystřelil už po třetím pozdravu B, a když jsem došla do bojovníka dva, musela jsem se silou vůle donutit klesnou níž do předního kolene. U marychiasany C jsem nemohla věřit, že se skoro nechytím za zápěstí a D zdaleka nepřípomínalo loňské provedení. Savasanu jsem si užila jako už dlouho ne a nakonec jsem zcela automaticky zůstala sedět v meditaci na dalších dvacet minut. Podezírala jsem se, že se jen nemůžu zvednout, ale po chvíli jsem začala vnímat flíčky fialového světla, které v mém případě značí, že opravdu medituji.

Po snídani jsem zadělala na žitný chleba a nechala ho kynout u buddhy na oltáři. Cesta jógy mi změnila život, ale neubráním se subjektivnímu pocitu, že jaksi k lepšímu.

photo

Protože dnes začíná nový měsíc, pohrávám si s myšlenkou prožít ho celý s první sérií. Nechci si dávat ultimáta ani nařízení, ale musím si vytyčovat cíle a omotávat se motivací, abych se posunula z místa. Venku je krásně v závislosti na počasí. Vnitřní krása, alespoň ta moje, závisí na tom, jak se cítím. To, jak se cítím se váže na to, co dělám, co jím a o čem přemýšlím.

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

w

Connecting to %s