V zemi, kde staříci nosí dlažební kostky v náručí

Bylo, nebylo, za devatero řekami kdesi mezi Šumavou a Brdskými lesy, vyrazily tři výškově odstupňované cyklistky s jednou helmou na 3 hlavy na výlet. Dle poslední sportovní módy zbarvené do mentolově šedé šlapaly z kopce do kopce, až přijely na koupaliště, které obec Nezvěstice vyčistila, přestavěla a otevřela veřejnosti letos zdarma k letním radovánkám. Okouzlené strohou funkcionalistickou architekturou a pobavené hrou světla a stínu, nechaly se zvěčnit mozolovatou rukou pana správce, z nějž pro ten den udělaly si fotografa. Když mu pak do záběrů začali chodit lidi v plavkách, poslal své modelky na Kozel. Zámek s velkými rozkvetlými zahradami a rybníkem posetým lekníny. Slunce se tou dobou už vyšplhalo nad obzor a zahnalo ty tři grácie do chladu podzámčí, kde si dva soudedé v suterénu svých domů otevřeli Bezejmennou čajovnou a Pojmenovanou kavárnu. Sotva s nanukama usedly pod slunečník, už jim kolemjdoucí stařík s obrovskou dlažební kostkou v náručí vyprávěl rozvážným tempem důchodce vtipy.

Před polednem se posílené zázvorovým pivem odpoklonkovaly zpátky ke strojům, aby se těžkýma nohama opřely do pedálů a v potu tváře dojely zpátky za hory a doly, kde se kruh uzavřel. Dokud neumřou, budou vesmíru děkovat za tu nádheru, co svět nabízí.

IMG_9504

IMG_9593

IMG_9511 IMG_9517
 

 

 

 

IMG_9586

IMG_9590IMG_9587

 

 

 

 

 

 

 

IMG_9589
Majitel Pojmenované kavárny

Author: Princka*Ta

Princka. Romantická realistka.