Když nemůže Mohamed k moři, musí moře k Mohamedovi.
Židle, které jsem kdysi dostala od bráchy byly hnědé a po letech na balkóně přímo volaly po aktualizaci. Natřela jsem je na bílo a bylo. Navíc původní sezení nedávno křuplo pod tíhou času, tudíž jsem nechala ušít sedáky z pruhované lehátkoviny, kterou jsem koupila v řemeslnických potřebách v Dlouhé ulici, kde zrovna vyprodávali zbytky.
Obal na telefon za necelé tři eura včetně poštovného jsem si objednala ze stránky, která na mě atakovala na facebooku.
Svíčku mi přivezla kamarádka z Ikey.
Všechno se to potkalo v jeden týden. Jesti to není znamení, že bych měla jet k moři?