V garáži, kde parkuju Vespu, stojí auto v nabíječce. Vedle zadního světla má díru a z ní vede kabel do zásuvky. Vědomá si toho, že jsou v garážích kamery, jsem ho obcházela velice nenápadně a nedotýkala se, ačkoli mě zajímalo, jestli to je na obří úesbéčko. S helmou na hlavě jsem spěchala domů, že to kluk ocení, jak se zajímám o auta a taky mu bude divné, že se opravdové auto nabíjí jako telefon. Neocenil a ještě drze poznamenal, že ho moje zaujetí nijak nepřekvapuje, protože jsem nejbližší příbuzná divizny. V duchu jsem ho zařadila do čeledi drontovitých, kam patří třeba blboun nejapný a šla si dát sušit sněhule, které jsem dnes v hysterii z nastupující studené fronty vyprala, abych byla připravená.
HAPPY GO LUCKY 