Proklatě nízko

Můj kluk je blázen do letadel. Když byl malej, lepil si modýlky a kdyby mohl, lepil by je pořád, ale nemá čas, protože musí lepit, co se kde v dospělém životě pos*ere.

Dnes nelepil ani nežehlil a vzal mě na letecký den. Můj první. Od chvíle, co jsme vystoupili na poli z auta, vyjmenovával, co nám právě proletělo nad hlavou. Včetně roku výroby. Doslova nemohl odlepit oči od dění na letišti. Nechala jsem ho, ať se kochá a sama prošla celou Jindřicho Hradeckou runway lemovanou létajícími stroji a stroječky z minulého století. Střídaly se ve vzduchu, předváděly souboje, létaly synchronně a nakonec z nebe začali padat parašutisti. Bylo to dost ulítlý odpoledne.

photo 1

photo 3

photo 2-1

photo 4

 

Author: Princka*Ta

Princka. Romantická realistka.