Zatímco na Apple watch jsem se zatím odmítla podívat, protože nechci škádlit hada bosou nohou, skočila jsem si rovnou do pasti chtíče, když jsem otevřela stránky pro mě nového Kitchenette shopu.
O Kitchenette blogu jsem se už několikrát zmínila a recept na francouzský rebarborový koláč jsem už dvakrát prohnala kuchyní. Líbí se mi příběh Markéty Pavleje a její nasazení dělat, co jí baví. Za blogem i shopem je jistě tisíce hodin práce a větší než malé množství lásky.
Jsou lidé, kteří sní a odkládají své sny do slova jednou… nebo formulace “až přijde čas…” a pak jsou lidé, kteří konají. Ti se pak stávají inspirací a bohužel často také trnem v oku těm věčným snílkům. Klasický kruh, který se opakuje už po staletí. No řekněte, že to neznáte? Někdo něco rozjedete a celé město ho za to zpočátku miluje. Pak z toho zcela zaslouženě zbohatne a své aktivity rozšiřuje, nebo jinak expanduje. V tu chvíli se stává terčem drbů a spekulací, že jistě krade nebo podepsal smlouvu s ďáblem. Závist zatemní lidem oči a inspirace změní se ve frustraci.
Zmiňuju to, protože první, co mě napadlo, když jsem si prohlížela stránky eshopu, bylo to je krásný a to chci taky a proč to nemám já a jak to dokázala…. a už bych se vezla na vlně závisti, ale zastavila jsem se a v duchu jsem smekla a poděkovala za nakopnutí.
Za každou věcí, která se nám líbí, stojí člověk. Jeden, nebo celý tým a taky hora práce a málo spánku a nervy a pochyby a pak až někde možná úspěch a to všechno si zaslouží hlavně obdiv a tiché poděkování.