Tak dva měsíce jsem tam plánovala jít na snídani. Otevřeli už v květnu, já je objevila o prázdninách a v půlce září jsem konečně zaparkovala před Farm(ou). Velký, světlý, minimalistický a přesto útulný prostor. Čerstvé květiny a bylinky dýchaly mezi stěny a výlohu svěžest. Dva kluci za barem, dva stoly hostů, já, dřevěná houpačka a mísy ostružin a jahod.
Nabídli mi lívance, francouzský toast, omelety a já si vybrala müsli s ovocem a jogurtem. Navzdory principům o nekombinování mléčných výrobků a ovoce nebo konzumace jogurtu po ránu. Mám to ráda. A teplou vodu s citrónem.
Potkávala jsem se tam s kamarádkou. Povídaly jsme si a když už jsme všechno vypily a snědly, tak nám přinesly vodu. Jen tak, bez ptaní. V karafě s citrónem. Milá pozornost. Nemusely jsem sedět u prázného stolu a cítit se blbě, že si nic nedáme, když už jsme všechno měly, ale chtěly jsem ještě zůstat. Na cestu jsem si ještě koupila kapučíno a pro Ondru medovník, protože to tam bylo prima a milá obsluha. Je povoleno utrácet tam, kde se člověk cítí dobře.