Jednou za čas jezdíme na víkend na venkov. Na dálnici bývá zácpa, protože jako většina lufťáků vyrážíme v pátek k večeru a stejně se divíme, že to stojí, a vzájemně se ujišťujeme, že se to dalo čekat. Ranní probuzení v chalupě za to stání stojí, a tak to asi vidí většina posádek plechových krabiček, které jak červené lampióny lemují dálnici v nekonečné řadě.
Ráno, když už je všechno utrpení předchozího večera zapomenuté, stojíme na břehu rybníka a sledujeme závody skifařek dorostenek. Podzim se už chytře vetřel všude, tak utíkáme od chladného dechu vody do uliček maloměsta, abychom se zahřáli šálkem kávy.
Našli jsme selský obchod. Milý ve všech ohledech. Pod podloubím na náměstí Míru v Jindřichově Hradci.