Prší štěstí?

Prší, je šedo, gaučového psa by nevyhnal ani průjem. Jsem vzhůru od 6, abych se hodinu dřela v posilovně s eufemickým názvem Fitness for joy, kde myslím víc na snídani a na to, jak voní náš trenér, než na six pack, který si už léta plánuju do plavek. Před polednem se v holinách cákám kalužema na lekci, z lekce na schůzku a pak se brodím připravovat si večerní one-woman show na podložce. V mezičase mě začíná svědit brada a já v hysterii dalšího oparu přistávám na kožním místo v kavárně, kde jsem plánovala kreativně pracovat, a proto si táhnu krosnu s počítačem, penálem, několika bloky, pastelkama a deseti washi páskama. Na poliklinice skoro hodinu odpovídám na otázky týkající se zdravotního stavu všech mých předků a vlastního zadku pozorujícíc pana doktora, který aniž by se na mě podíval, svědomitě zaznamenává mé krátké odpovědi do počítače klávesu po klávese. Když se na mě konečně podívá, zeptá se, jestli jsem vystudovala tělocvik. Asi že jsem tou dobou už zaujala pozici lotosového květu a přivřela oči. Odcházím s receptem na tinkturu, na kterou pak v dešti půl hodiny čekám. Bloumám mokrou ulicí táhnouc si holiny za sebou a vidinu neatraktivního oparu přes půl brady před sebou. Zapluju do knihkupectví rozhodnutá si nic nekoupit a jen přečkat dalších 20 dlouhých minut. Natáhnu se pro knížku s názvem 1.400 věcí pro dobrou náladu ve víře, že se udělá duha a já zakopnu o poklad. Kniha je plná slov, jež zdánlivě ani při bližším ohledání nedávají duhu ani smysl. Hned vedle je knížka od Ellen DeGeneres. Zhltnu úvodník včetně poděkování a směju se nahlas. Jak řadit lidi do poděkování, aby se vyhla upřednostňování? Abecedně? To by nebylo fér pro ty, jejichž příjmení začíná na Z. Podle váhy od nejhubenějšího k nejtlustšímu, nebo od nejmenšího k největšímu? Taky nevhodné. Zbývá je řadit od nejchytřejšího k nejhloupějšímu…

Ve stoje s těžkým batohem na zádech a kapucou na hlavě přelouskám první kapitolu a dřív než vidím poslední tečku mažu k pokladně platit. Odmítám tašku za korunu a nadšeně vybíhám do deště, který se mi před očima mění v kapky štěstí a sedlám jednorožce na cestu za duhou.

ellenDocválám do lékarny, vyzvednu tinkturu a nemůžu se dočkat, až bude v 9 večer padla a já si sednu do deky s hrnkem skořicového čaje a budu se topit v slzách smíchu u další kapitoly ze života padesátileté lesby, která je tak vtipná, že změnila mojí náladu z hovínkově hnědé ve zlatou s růžovýma tečkama. Nechtěla jsem si kupovat další knížku ke 4 rozečteným, abych se trochu vyspala, ale co? Umelu si kafe a vyspím se, až dojde humor všem a nic už mě nerozesměje.

Author: Princka*Ta

Princka. Romantická realistka.