Smyslůzbavená

Jóga nás učí osmi stupňům osobního rozvoje vedoucím k osvícení. Začíná to fyzicky. Cviky pro tělo, ke kterým se přidává desatero vymezující nás v pěti bodech vůči sobě a v dalších pěti vůči světu. Rozdýchat to je čtvrté v řadě a následuje stažení smyslů jako příprava na koncentraci, meditaci a v závěru nirvánu a.k.a. osvícení. Přidala jsem si devátý stupeň a nazvala ho smyslů zbavená. Dá se libovolně vložit kamkoli a aplikovat kdykoli. V podstatě je to stav, který všechny výše uvedené body popírá. Dá se praktikovat dlouhodobě. Většinou do chvíle, než zasáhne vyšší moc, řekne dost a vrátí nás zpátky k osmi dávno definovaným a moudrým stupňům jógy. Můj příběh, který bych radši slyšela vyprávět, než ho žila pořád dokola. 

Fyzicky jiskřivé, vymezující se maximálně a vůči všemu. Těžké rozdýchat, ale smyslné a bez pochyb vtahující. Koncentrace nulová, meditace nemožná a nirvana nedosažitelná. Smyslů zbavující? Rozhodně. Říká se tomu chemie. 

S pevnou vírou v nové začátky a přesvědčením, že 8 stupňů stačí, drahoušku, pokorně usedám na podložku, připravená svůj záchranný kruh tentokrát nechat otevřený, aby do něj mohlo denně vstupovat světlo.