Den 3. Jako kráva.

Cestovní horečka, Radost, True Food, Zdraví, Život

Ze zrcadla na mě po pár dnech v zakletí vykoukla známá tvář. Vrací se mi chuť k jídlu i do života. V Ubudu je snad víc raw a vegan restaurací než turistů. Vymazlené podniky první cenové skupiny v koloniálních domech. Bezmasá jídla se neomezují na skandální smažák se šunkou. Jídelní lístek praská ve všech švech, aby se do něj všechno to dobro z přírody vešlo. Vybírám si a lituju, že nemám tolik žaludků, co kráva. Že mě v tomhle bio ráji napadne zrovna kráva, která jen proto, že žvýká, zamořuje planetu metanem, mě ani nepřekvapuje. Vždycky chci, co nemám a nechci, co mít můžu. Jsem kráva, ale najedla jsem se královsky.


S plným žaludkem se pak prodírám džunglí o poznání líp než s horečkou. Znám už zkratku do města, ale vzhledem ke svému orientačnímu nesmyslu nemůžu zaručit, že to stejné město bude na daném místě i v dalších dnech. Přivykám životu na vsi a pozvolna se osměluju. Zdálky jsem pozorovala chrámovou ceremonii.

 

 

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

w

Connecting to %s