Den 15. Já na tu loď musím nastoupit, opravdu.

Cestovní horečka, Radost, Zdraví, Život

Prodloužily jsem si ozdravný pobyt na Gili o den a prodlužovaly bychom to dál, ale nemáme čas, panč se ještě musíme vyškrábat na sopku Batur, kde nám k snídani uvaří vajíčka v páře z lávy a to chci vidět. Zajímalo by mě, jestli nám dají vybrat, jak je chceme upravit. Myslím si na tři vejce do skla s pažitkou. Kromě snídaně je součástí programu i východ slunce, takže vyrážka je ve 2 ráno, na to se teda rozhodně netěším, ale bez vstávání a šplhání se nahoru na horu nejsou vajíčka. Stejný to je s koláčema a prací.

img_6627

Ráno nás sice málem nenechaly nastoupit na loď, protože jsme přišly pozdě, ale vytáhla jsem z rukávu fiktivní děti čekající na nás v přístavu a prosila tak dlouho, že budu muset večer čistit karmu za ty lži.

Nicméně. Jsme zpátky na Bali a máme trochu depku, takovou tu po návratu z dovolené. Tímhle stylem depresí se v Praze asi budu muset nechat rovnou hospitalizovat, aby mi nejeblo.

Naštěstí nás doma čekal uvítací průvod, tak už jsme zase dobrý.

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s