Den 23. Druhá strana mince.

Cestovní horečka, Jóga, Prague Spirit Festival, True Food, Zdraví, Život

img_6964Přistála jsem v Thajsku a chvíli se na letišti rozkoukávala, než jsem naskočila do tuktuku a nechala se odvézt do centra starého města, kde na mě čekala kamarádka se svojí mámou. Známe se 17 let a potkáváme se různě po světě. Naposledy v Laosu, pár let před tím v Číně. V severním Thajsku jsme spolu ještě pivo nepily, tak bylo na čase. Nebe pod mrakem, teplota rozhodně pod průměrem a únava po extrémně časném vstávání maximální. Obešly jsme pár chrámů, krámů a stánků, kde nabízejí výlety po okolí.

Populární destinace v okolí jsou horské kmenové vesnice, v nichž žijí ženy s tolika náhrdelníky, že mají dlouhé krky, proto taky název Long neck villages. Pak zlatý trojúhleník, kde se potkává Thajsko, Laos a Myanmar, dál Chiang Rai včetně bílého chrámů, prales s lanovou dráhou, co se anglicky nazývá Zip line a česky nevím, protože brožurky v mé mateřštině tu nemají. Je to lano natažené desítky kilometrů mezi stromy, na němž člověk letí pralesem jako gibon, akorát má jištění a platí za to asi 4 tisíce korun. Chtěla bych vidět ty dlouhé krky, ale prý je to jen divadlo pro turisty. Kmenové ženy už tak léta nežijí a vždycky jen vyberou jednu z mladších dívek, která bude po zbytek života hrát hlavní roli. Sednout si na čtyři hodiny někomu na klín do mikrobusu, vystupovat a fotit na znamení se mi nechce a na motorce sama nikam nemůžu, protože bych se ztratila a bylo by mi smutno. Slunce jsem neviděla už tři dny, naposledy na Bali. Začínám mít zamračenou náladu a všechno ostatní se nese v šedém duchu.

img_6982K obědu jsme si daly místní specialitu Kao soy, což je curry omáčka s nudlemi ve dvou provedeních – křupavé a měkké – poseděly u plastového stolu a po dešti se dál unaveně táhly městem do kavárny, kterou jsem si vytipovala na Googlu. Nezklamala. Káva i interiér mi na chvíli vrátily úsměv do tváře.

Večerní lekci jógy, kterou jsme zdarma absovovaly v hotelu, kde holky bydlely, vedla gumová paní, která si sedla zády k nám a čelem k zrcadlové stěně. Celou hodinu se neotočila, na žádnou z nás nesáhla, natož aby se na nás podívala. Předvedla nám, jak se kolenem dotkne čela a zakloní se tak hluboko, že by se Mariánský příkop styděl. Prima lekce pro někoho, kdo má vlastní praxi a ví, co dělá. Pro turistky, které cvičí jen na dovolené, potenciální ohrožení života. Nicméně byly nadšené a já se zdržela negativity a usmívala se jako Thajka. Nancy maminka šla místo jógy na masáž nohou a dobře udělala.

img_7035Za tmy jsem konečně našla cestu do svého hotelu a ubytovala se na sdíleném dvojlůžáku bez koupelny. Vyfasovala jsem postarší Polku z Kanady, která se v pokoji velikosti krabičky od sirek už pohodlně zabydlela a dost neochotně mi uvolnila roh stolu, na který jsem si položila telefon a sebe do postele. Chtělo se mi brečet steskem po těch krásách světa, jež mě až do dnešního dne obklopovaly, ale ovládla jsem se a místo slzy z oka poslala do vesmíru přání, ať se mi vrátí.

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s