Víkendový seminář práce s energií mě zanechal tak vědomou si svých potřeb, že jsem zatoužila po voňavé koupeli s knížkou v mokrých rukách. Qi Gong (či – energie | gong – práce) cvičím druhým rokem a propadám mu stále hloubš. Z počátku jsem si připadala jako pacientka psychiatrické léčebny, která v mírném podřepu tahá mezi dlaněmi imaginání těsto na pizzu. Pociťovala jsem převážně vztek a chuť na pizzu. Po prvním roce a pravidelném docházení do “denního stacionáře” kurzu s názvem 9 cviků pro posílení těla a mysli, jsem konečně začala mezi dlaněmi cítit energii, kterou se dál učím vodit tělem a distribuovat podle aktuální potřeby. Přidala jsem pár qi gongových obrazů do svých lekcí a s Markétou Hrdou se učím další sestavy. Jsem typ na tyhle plynoucí pohybové aktivity. Taky jsem typ na relaxační koupele a kosmetické experimenty s přírodními produkty.
V Thajsku jsem si koupila LŮFU (Luffa je sušená zelenina z rodu okurkovitých, která se pěstuje v jihovýchodní Asii. Plody, co se nesní a přezrají, se suší a používají jako houby na tělo, nebo na nádobí). Příjemně škrábe a zbavuje kůži odumřelých buněk. Je ale náchylná na bakterie, a tak se musí po použití nechat pořádně vyschnout mimo vlhké prostředí sprchy a jednou za čas vymáchat v antibakteriálním roztoku.
Marockou keramickou PEMZU jsem dostala od kamarádky Bohunky k narozeninám. Jemně odstraňuje suchou a drsnou kůži z chodidel, snadno se udržuje a příjemně sedí v dlani. Ta pemza, samozřejmě. Bohunka sedí v sypaném čaji a připravuje k odeslání jarní várku Čajových bedýnek. Čaj jsem si ke koupeli neudělala, neb svou bedýnku jsem si teprve objednala. Jsem zvědavá, co v ní bude. Bohunka vybírá vzorky čajů pro každou ze 4 ročních sezón a spolu s překvapením je pak v krabicích posílá až domů ke konvičkám.
Aromatická koupelová kulička byl taky dárek od kamarádky. Po vhození do vany plné teplé vody jemně šumí, jako moře za bezvětří. Vytvoří na těle takovou příjemnou mastnou vrstvu, co po ní voda stéká jako po impregnované bundě a kůže je šťastně hydratovaná a voní po růžích. Ve vaně po sobě kulička nechává nepříjemnou taktéž mastnou vrstvu a okvětní lístky.
Četla jsem si Sofiin svět, kapitolu o Sokratovi a o tom, jak věděl, že nic neví a stál si za tím až do předčasné smrti, proti které se neodvolal. Lidé ho, stejně jako Ježíše, za tu odvahu držet se své víry, obdivují dodnes. Někteří si při tom drhnout z těla starou kůži a obalují se vůní růží. Symboliku v tom nehledejte, ani trnovou korunu.
HAPPY GO LUCKY 