Prostě kráva…

Pejorativní pojmenování kráva je mnohdy tak trefné, že ho považuju za nedílnou součást svého slovníku a zprošťuju ho nadměrné dávky negativity. Když se vědomě prohřeším proti svému postoji a světonázoru, jsem kráva. Když si hraju s ohněm a spálím se, jsem blbá kráva. Když jdu pozdě do práce, protože se mi nejdřív nechtělo z postele a pak se mi pro změnu nechtělo spěchat od snídaně a následně od zrcadla v koupelně a nakonec ven z bytu, jsem líná kráva. Nezní to nikterak lichotivě a ani to tak vyznít nemá.

Dělala jsem si iluze o sobě i o lidech. Dlouhodobě jsem žila v bublině vyfoukané z touhy po pohádkovém světě, kde láska vítězí nad nenávistí a boží mlýny melou jistě, ačkoli pomalu. Pak jsem viděla několik amerických seriálů a změnila názor. Život je bojiště a co si jedna neurve, po tom marně touží. Ztratila jsem iluze o lidech a rozhodla se zatratit i sama sebe, pokud by to bylo nevyhnutelné. Svět není fér. Dobrým lidem se děje příkoří, zatím co žhář ve svém ohni mnohdy neshoří. Podvody a lži, nevěra bez pocitu viny, násilí, vraždy a konečná řešení alá mafián. Říkám si, odkud to ti scénaristi mají? Ve snu se jim to mohlo zdát, ale i sny jsou střípky reality. Můžu se uklidňovat tím, že to je Amerika a u nás v Evropě je všechno jinak. Uklidňuju se tím až do chvíle, kdy si vzpomenu, že švédsko-dánský seriál Most jsem neměla odvahu sledovat po tom, jak skončil pilotní díl, a že Pustinu z domácí provenience si sama strachy taky nepustím.

Jsem rozhodně trochu kráva, minimálně za některá svá barová vystoupení bych si zasloužila vytahat za rohy, ale jinak jsem dost čistá duše. Původní plán ztratit se svým iluzím tím, že sejdu z cesty, jsem opustila. Vydrželo mi to jeden den, kdy jsem si ještě dokázala najít aliby k tomu být legitimní bezohledná a sebestředná kráva, co kde se pase, tam pak léta tráva neroste. Druhý den jsem se cítila smutná a prázdná, protože ty moje ideály, co se ještě včera zdály na vyhození, tam stály v pozadí jako zmoklé slepice a koukaly na mě psíma očima. Osušila jsem je a vrátila je na původní bezpečná místa – do srdce, do hlavy a do postele. Radši budu ta hodná, než ta zlá, protože ve finále jsem stejně konzervativní kráva.