Život na psí knížku

Bylo mi 42, když jsem se poprvé skutečně zamilovala. Vlastně to je něco jako domluvené manželství. Na základě společných zájmů a možností s očekáváním souznění, co přijde v čase. Setkání tváří v tvař proběhlo jednou, měsíc před tím, než začal společný život. Podepsala jsem smlouvu, dostala základní informace a vstříc první noci. Hodně lidí se jí obává, já měla jasno. Skončíme spolu v posteli. Nechtěla jsem to jinak. Prostě spolu budeme spát. Šlo to hladce. Okamžitý soulad, žádné faux pas, ani nehody. Další dny a týdny byly trochu nejisté. Porozumění, očekávání a tak. Nešlo to hladce. Třetí den jsem googlila, jestli je to láska, nebo nenávist a co dělám špatně. Nešlo nám to. Narážet vzájemně na své osobnosti, svá ega, hrotit se kvůli maličkostem. Cizí entita obývá můj prostor, ve kterém sice má svoje věci, ale nerespektuje moje pravidla, která stejně přestala existovat a je to náš prostor. Zdálo se to nekonečné, bez východiska a zpečetěné. Cítila jsem, že selhávám, že mi nastavuje zrcadlo a přesně reaguje na moje slabosti. Nevzdala jsem to. A pak přišel průlom, protože jsem byla donucená změnit postoj a reakce. Začal se nám psát příběh lásky, která byla tak hmatatelná, že všude byla vidět srdce. Každý den jsem o kousek víc zamilovaná. Každé ráno se těším z toho, že je vedle mě. Stále jsou chvíle, kdy bych rozsekala poleno na třísky, ale stejně tak se denně něco maličko posune a najednou je na celém nebi duha. Láska je mocná. Charlee budou 4 měsíce, 2 z nich žije se mnou a když se mi schová strachem pod nohy, roztékám se blahem, protože jsem tu pro ni. Charlee je fena dlouhosrstého vipeta. Ladná a jemná jako princezna. Neúnavná jako traktorista, když se pustí do podzimní orby. Milující a milovaná tak, jak by měl být každý na tomhle světě.

Author: Princka*Ta

Princka. Romantická realistka.