Změnila jsem svůj život minimálně o 180 stupňů a země se točí dál. Moře si šumí svůj blues, slunce se válí mezi mraky a písek pořád škrábe mezi půlkami, když se holka se soumrakem zvedne z pláže, aby utekla komárům. Po třech týdnech intenzivního tréninku si víc než jako jogínka připadám jako vojanda v námořní akademii. Tělo mi sílí. Kdyby mi do cesty spadla palma, zvednu jí jednou rukou. Duše mi šílí. Postrádá něžnou, ladnou, ženskou stránku jogové praxe. Za pár dní budeme v cíli. V neděli se naše mezinárodní skupina rozletí do všech stran a zmizí podobně jako ohňostrojové rachejtle na noční obloze. Mluvě o noci, dneska po setmění budou na pláži promítat Pí a jeho život. Na vzdory všem stižnostem jsem ráda, že jsem svůj svět obrátila vzhůru nohama! Život je to nejlepší, co se člověku po narození může stát.
Author: Tatiana Vomackova
Na začátku bylo rozhodnutí
Ještě minulý rok jsem byla pracovně vytížená a náležitě ohodnocená produkční s vlastním bytem, bezpečným vozem značky Volvo a nebezpečně bijícími biologickými hodinami. Žila jsem si jako princezna ve věži svého perfektního světa a čekala na prince, až se dostaví se stovkou koní pod kapotou a zárukou šťastného života až do smrti. V mezičase jsem se stavěla na podložce na špičky, na paty, na hlavu i na předloktí a nacházela radost v náročné tělesné akrobacii stejně tak jako v tiché meditaci.
A právě tady se asi celý příběh začíná.
Dostala jsem se do kontaktu se svou vnitřní já a začala se na svět dívat srdcem? Zbláznila jsem se a stala se obětí sekty či nějaké new age filozofie, nebo mi ty obrácené pozice převrátily pohled a myšlení? Ať už je to jakkoli, jsem to pořád já, jen teď neklepu kosu doma, ale sedím v tropech a píšu novou kapitolu svého životního příběhu.
Letos jsem nezaměstnaná budoucí učitelka jógy, která pronajala svůj vymazlený byt holce ze Srbska a auto odhlásila ze značek. Tašku o objemu 55 litrů jsem naplnila letním oblečením, přidala pár chytrých knížek, čelovku, jógamatku a odjela poznávat svět a sebe sama s letenkou, na níž je v řádku návrat zářijové datum.
Jak už to bývá, když jsem to nejmíň čekala, dočkala jsem se i prince. Zaparkoval všechny koně a odjel na chvíli cestovat se mnou, aby se mi plány trochu zkomplikovaly a toho poznávání bylo ještě o mužský rod víc.