PSANÍ

Je korejská kosmetika vhodná pro české ženy?

Od července používám korejskou pleťovou péči. Bude říjen a já po tříměsíční zkušební době cítím, že budeme spolupracovat ještě v důchodu. Jsem víc tomboy než princezna, ale o svou pleť dbám. Odličuju ji ráno i večer, ačkoli se maluju jen občas a když už, stačí mi k tomu tři produkty. Pečuju i o kůži těla, nejen o ksicht. Někdo mi před pár lety říkal, že kůže je náš největší orgán a dost se nadře, jak věčně filtruje to, co přichází z vnějšího světa a to, co odchází z nás.

To jen na úvod, aby bylo jasné, že můj záměr při pleťové péči je víc pro funkci než pro efekt. Ona ta pleť ale vypadá skvěle, když dobře funguje.

IMHO

GURU NANCY

Nejsem odbornice na korejskou kosmetiku, nejsem kosmetička ani beauty redaktorka. Jsem koncový uživatel a nemám domluvy s žádnou z firem, co sem produkty dováží.

Koncept korejské kosmetické péče mi představila kamarádka – korejka – která přijela v létě na návštěvu a děsně lpěla na pleťové rutině, do které mě zatáhla, protože u mě 14 dní bydlela.

Nejlepší marketing je osobní zkušenost.

IMHO

Nancy, kamarádka z Korey, je 45 let mladá a stárnutí samozřejmě řeší stejně jako já. Dřív než se svěříme do péče plastických chirurgů, zkoušíme to po domácku s láskou a poličkou plnou produktů.

Natočila jsem videa, kde představuju, co používám. Produktů je, jako aktuálně hub v lese, mraky. Já si vybrala s pomocí Nancy a její korejské kosmetičky z toho, co se k nám dováží a s ohledem na skutečnost, jestli firma netestuje na zvířatech.

SHORTLIST

Na internetu jsem si vybrala, co bych chtěla, Nancy to nechala zkontrolovat svou guru kosmetičku a ta buď do whatsappu kývla, nebo navrhla alternativu. Moc jsem chtěla značku Whamisa, ale tu mi guru zakázaly, že je drahá a nemám si vybírat podle obalů. Prosadím si ji příště.

Nemám ráda možnost volby v praxi, ačkoli teoreticky je to pecka. Proto přikládám “shortlist” produktů pro usnadnění práce. Ve videích pak uvidíte, co jsem skutečně objednala.

IMHO

VIDEA

Videa bydlí na mém Instagramu. Jsou amatérská, leč edukativní a názorná. Dělím je na kroky podle používaných produktů. Na webu najdete různé názory na to, kolik kroků je při péči potřeba. Já se držím toho, co mi ukázala Nancy a protože mi to funguje, nemám důvod to měnit.

ODLÍČENÍČIŠTĚNÍ PLETI (← video)

V nabídce jsou oleje, gely, krémy, mýdla a určitě ještě něco. Mně vyhovuje gel na ráno i večer.

TONERUZAVŘENÍ PLETI (← video, část 1)

Nancy tvrdí, že toner je nejdůležitější. Že pleť po očištění uzavře, aby neunikala hydratace a že je dobré s ním nešetřit. Na něm šetřit můžete. Obecně mě moje guru vštěpovala, ať se vykašlu na krásné obaly a populární značky a vybírám si podle složení. Druhá část videa , kde je pokračování tonerové moudrosti.

AMPULE | ESENCE | SÉRUMTO NEJCENNĚJŠÍ (← video)

Nejdražší položka v nákupním košíku. Největší koncentrace prospěšných látek. Kyseliny, vitamíny a tak. Všechna tři slova znamenají to samé, produkty se pak liší konzistencí.

LEHKÝ KRÉMÓDA NA HLEMÝŽDĚ (← video)

Slizký být nemusí, já si slizký vybrala. Lehký by být měl. Evidentně platí, že čím víc vrstev na pleť naneseme, tím útulnější pokojíček jí vytvoříme. Ještě v červnu by mi to přišlo jako bláznovství, na podzim nic nezpochybňuju a mažu.

HUTNÝ KRÉMOCHRANNÝ ŠTÍT (← video)

Ten krém, co bych po něm intuitivně sáhla na zimu. Je sice hutnější konzistence, ale nepůsobí těžkopádně a neucpává póry.

E-SHOPY, KAM SE DÍVÁM

Docela mě překvapilo velké množství e-shopů, kde se dá korejská kosmetika koupit. Existují specializované e-shopy pouze na kosmetiku z Korey a některé produkty najdete i na Notinu a jiných více brandových platformách. Orientace je pak buď podle ceny, sympatií, nebo zákaznických zkušeností.

Já nakoupila na Kocosu.

Tady jsou odkazy na některé další, protože ta možnost volby je všudypřítomná.

https://ksisters.cz

https://puredistrict.cz

https://www.koreankosmetika.cz

https://www.missha.cz

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

V dalších dnech, týdnech možná letech se dostanu k maskám, které mi guru Nancy velmi rezolutně nakázala používat. Ať už plátýnkové, nebo v kelímku. Používám kombinaci. Plátýnkové jsem ocenila v létě, po dnech u moře. To byla úplná pleťová oáza.

Řecko po česku

Do Krnova nejezdí organizované zájezdy tak jako do lázní Karlovy Vary nebo do malebných kulis Českého Krumlova. Město kousek od polských hranic nepatří mezi destinace s nezapomenutelnou historií a dechberoucími památkami. Leží si v podhůří Jeseníků, v oblasti, kde vzduchem voní stromy a po stráních jsou poházené snopy sena. Na Praděd co by kamenem dohodil a do Beskyd přes pár kopců.

Je to prosté poutní místo, kde si v poklidu žije asi pětadvacet tisíc obyvatel, z nichž má tak desetina řecké předky. Mají zcela evidentně také řecké zadky, ale to se běžně pro označení etnického původu nepoužívá. 

Abych se o tom legitimním etnickém původu místní menšiny dozvěděla něco pikantního, sešla jsem se v radniční kavárně s předsedou řecké obce města Krnov, panem Georgiosem Bazakasem. 

Zavedl mě na konec čtyřicátých let minulého století, do doby, kdy museli v občanské válce poražení zastánci levice opustit Řecko. První byly do exilu vyslány děti, až po nich jejich rodiče a prarodiče. Bývalé socialistické státy se shodli na podání pomocné ruky a podělily se o skoro 13.500 uprchlíků. 

Na severní Moravě, která svým přírodním reliéfem připomíná hornaté oblasti Řecka, se usídlilo na 5.000 lidí s nedobrovolně neplatným řeckým pasem a v Krnově jich zůstalo asi 3.500. Možná to bylo štěstí v neštěstí, možná jen přirozený proud věcí, každopádně volné domy po odsunutých Sudetských Němcích stejně jako potřeba pracovní síly byly naplněny. 

Ubíhal čas a dospělí Řekové na Moravě stárli, řecké děti dospívaly a zatím co houfně doufali, že se jednou vrátí na rodnou hroudu, vytvořili si v novém domově komunitu a udržovali tradice. Vařili na řecký způsob, zpívali a tančili, ženili se a vdávaly se. 

Žili, protože život nečeká a to doufání se nakonec natáhlo na skoro 3 desetiletí do roku 1974, kdy v Řecku konečně padla vojenská vláda pravice a političtí uprchlíci se mohli začít vracet domů. Někteří z Čech odjeli a už se nevrátili, jiní to zkusili a vrátili se a mnozí prostě zůstali, stejně tak jako v nich zůstal pocit národní nezařazenosti. V Řecku byli Čechy a v Čechách Řeky. Domov si museli najít tam, kde měli srdce, a tak v Krnově a okolí zůstala celkem početná komunita.

Původní levicově orientovaná obec už nenaplňovala touhy a potřeby mladší generace potomků řeckých přistěhovalců, a tak v roce 2001 vznikla řecká obec Krnov město, která spadá pod Asociaci řeckých obcí stejně jako třeba Praha, Brno, Ostrava nebo Šumperk. Drží své pravidelné aktivity a v červnu 2018 ve velkém oslavila v rámci tradičních “Řeckých dní Krnov” 70. výročí od přistěhování. Sešli se tam senioři z řeckých obcí z celé republiky a jejich rodiny, takže to byl mejdan, jaký Krnov nepamatuje. Samá Niki, Nikos, Janis a Jorgos, kebab, tzaziky, hudba, zpěv a tanec, že by se Řek Zorba nemusel stydět.

Z Prahy do Krnova zabere cesta půl pracovního dne, ale když už se tam dostanete, zajděte si na plovárnu, kterou letos nově zrekonstruovali, dejte si gyros v bistru u Jorgose ve Šmeralově ulici a kávu i s dezertem v secesní Radniční kavárně. Vyjde-li váš výlet na víkend, zajděte si v neděli ráno na mši do Cvilína, pokud teda nechytnete horečku sobotní noci v klubu, konkrétně Kofola Music Clubu, protože to se už nejednomu Pražákovi stalo. 

Část textu, který jsem před pár lety psala do výroční knížky společnosti Kofola. Pokud znáte jméno šéfa firmy, bude vám to dávat smysl.